Osudovou chybou Čechů bylo, že se aktivně zapojili do ukrajinské války, protože ta sporný problém neřeší. Ukrajina je rozdělena na dvě části: západní, křesťanskou, která chce směřovat do EU a NATO a východní, pravoslavnou, která cílí na spojení s Ruskem. Válka, pokud si pod ní nepředstavíme genocidu či násilné vyhnání, daný problém neřeší na rozdíl od federativního uspořádání, vzniku dvou států, atd. Za druhé, česká vláda neměla vstupovat do ukrajinské války proto, že na válečné výdaje prostě neměla peníze. Zřejmě ji považovala za dobrou investici do budoucna, která se jí vrátí v podobě zakázek při obnově Ukrajiny. Smutnou skutečností je, že místo zakázek, už Češi budou jen tratit, ať už Ukrajina vyhraje, nebo prohraje. Trefně současnou pozici Ukrajiny popsal polský prezident Andrzej Duda. Přirovnal ji k tonoucímu, který s sebou pod vodu stáhne i své zachránce. Růst vojenských výdajů, jak ukazují historické zkušenosti, takřka nevyhnutelně zvyšuje rozpočtový deficit, který zase přispívá k zrychlení inflace, což je náš současný stav. Obávám se, že čím déle válka bude pokračovat, tím dříve pod (finanční) hladinu stáhne i Čechy, ať už dopadne jakkoli.
1. Ukrajina válku vyhraje
Ukrajina vyhraje a statisíce ukrajinských vojáků se vrátí domů. Budou očekávat lepší život a vyšší životní úroveň, než před válkou., včetně pojistek ve formě členství v EU a NATO. A co je po návratu čeká? Největší „žně“ na Ukrajině měly i mají tzv. supí fondy, které od válkou zchudlého státu a ukrajinského obyvatelstva velice levně skupují majetek. Patří mezi ně například BlackRock, Goldman Sachs, Rothschildovy a Saudsko - arabské investiční fondy a další. Operují na Ukrajině už dlouho a postupně se, spolu s místními oligarchy, staly největšími vlastníky a správci ukrajinského majetku. Vojáci vrátivší se z války domů brzo zjistí, že se už většinou nemají ani kam vrátit, protože jejich domy jsou převážně, nebo úplně zničené. Neshledají se ani s polovinou sousedů, protože buď padli, nebo emigrovali. Zemi najdou z velké části zaminovanou, lesy poničené a vodu více či méně kontaminovanou. Brzy také zjistí, už jim ve vlastní zemi takřka nic nepatří, ale naopak jsou zadluženi až po uši, protože veškerou Západem poskytovanou pomoc musí v budoucnosti splatit. Nechat si zdát budou moci i o svém vstupu do EU a NATO. Mlčky jsme překládali, že první zemí, která se díky válce a sankcí zhroutí, bude Rusko, ale co když je to Německo? Jeho prosperita byla založena na levných ruských surovinách a tradičně vyspělé německé technologii. Levných ruských surovin se Německo zřeklo a jejich cena na německém trhu vzrostla v průměru o 300%, čímž se snížila konkurenceschopnost jejich výrobků a tím i potávka po nich. Díky protiruské a protičínské politice se objem německých vývozů na obou trzích rapidně zmenšil, přičemž ten čínský je pro Německo významnější. Souhrnně řečeno: německá ekonomika se octla ve stagnaci až v recesi a bez německých peněz vysoké náklady spjaté se vstupem Ukrajiny do EU nemá kdo zaplatit. Nu, a vstup do NATO je naprosto v nedohlednu. Náš problém spočívá v tom, že jsme Ukrajině hanebně lhali a slibovali něco, co jsme nemohli splnit. Vůbec bych se nedivil, kdyby si to Ukrajinci s námi přišli „vyřídit“!
2. Ukrajina válku prohraje
Západ Ukrajincům poskytl dostatečnou vojenskou pomoc, aby mohli bojovat, ale ne zvítězit. Ze strany Západu šlo o „kontrolovanou válku“, která nesměla přerůst v konflikt Rusko – NATO (a proto ta zbrojní omezení). Ať už se nám to líbí či nelíbí, západní láska k Ukrajině brzy skončí, protože už tam není co brát a válečné náklady převyšují zisky. Kyjevská elita uteče, armáda se rozpadne a v Evropě můžeme očekávat miliony nových migrantů utíkajících před Rusy. Obávám se, že tato varianta je mnohem pravděpodobnější, než že Ukrajina vyhraje.
Pokračování zítra: "Za chyby zaplatíme pádem ke dnu!
