Mezi pozitivní vlastnosti Čechů patří například pracovitost, manuální zručnost, smysl pro humor, pomoc v nesnázích a naopak, mezi ty nejhorší patří české lokajství.
V mezinárodní politice se projevuje tak, že české národní zájmy ustupují zájmům aktuálního protektora, ať už jím byla či je Vídeň, Berlín, Moskva, Washington či Brusel. Jak se dříve čeští lokajové jezdili klanět Moskvě, tak se dnes klaní Washingtonu a aktuální česká národní zájmy se odvíjejí od těch amerických (německých, bruselských).
Ve vnitropolitické rovině lokajství způsobuje:
1/ že do čela státu jsou voleni zase jen lokajové. Markantním příkladem je gen. Petr Pavel. Nejprve byl lokajem Moskvy, a když se mu to přestalo vyplácet, stal se lokajem Washingtonu. Řečnická otázka: jak se mají v těchto podmínkách prosadit seriózní a vážení národní vůdci?;
2/ šlapání po slabších. Němci Čechy pohrdavě označovali „cyklisty“ - vrchnosti se klaní a po podřízených šlapou. Máme k tomu sklon sklon dodnes;
3/ okrádáním svého pána a státu. Za socialismu bylo zhmotněno příslovím „kdo neokrádá stát, okrádá rodinu“ a za kapitalismu „privatizací“, která se změnila v pusté rozkrádání státního majetku. Řečnická otázka: kde vzít dobré a odpovědné národohospodáře hospodáře?;
Závěr: z historie víme, že velmoci si svých lokajů nijak navážili a jsem si zcela jist, že je tak tomu dodnes! Využít a nehodí-li se zahodit! Máme se na co těšit!
