Kniha života a Kniha smrti
Hovořit o židovské tématice a nezačít židovským vtipem by byla naprostá ignorace. Takže: „Známý reformní rabín Rabovitz byl tak vášnivým golfistou, že si i na Velký svátek - Jom Kipur, šel odehrát svých devět jamek. Uviděl jej Anděl a hned na něj žaloval. B-h na šesté jamce přikázal větru, aby golfový míček přenesl z odpaliště přímo do jamky. Anděl byl šokovaný a naštvaný: „Pane, tomu říkáš trest, vždyť trefil jamku na první ránu!“ „Jistě,” odpověděl B-h s úsměvem. „Komu se tím ale bude moci pochlubit?”
Hanba mě fackuje, ale mě by se pochlubit klidně mohl. Nejsme křesťané a nemáme peklo, což je přirozeně nepříjemný trest. Hrozí mi ale jiný, a to ten, že nebudu zapsán do Knihy života, ale Knihy smrti. Jinými slovy, až přijde Mesiáš, neobživnu a na život v ráji mohu také zapomenout. Nechci zbytečně šťourat a rejpat, ale když už bych měl obživnout, rád bych si popovídal například s takovým Mojžíšem. Leč, chudák nesměl vstoupit ani do Svaté země a do ráje ho zřejmě taky nepustí. Zajímavé by mohlo být střetnutí i s Heinrichem Heinem, Karlem Marxem a Bedřichem Engelsem. Obávám se ale, že jako kamarádi z mokré čtvrti a otcové nemanželských dětí se tam jen těžko dostanou. Zajímalo by mě i popovídání se Sigmundem Freudem, ale protože žil s dvěma sestrami najednou, na ráj taky moc nevypadá. Hugo Haase s jeho kokainovými večírky bychom v ráji asi také marně hledali. Tak nevím, zda by mě bavilo žít mezi samými svatými, spíše ne, ale dovedu si představit a pochopit, že to může být meta pro jiné věřící.
Deset dnů pokání
Deset dní mezi Roš hašana (Novým rokem, ZDE) a Jom Kipur (Dnem smíření, ZDE) nazýváme dny pokání. Sefardskými židy je Jom kipur nazýván dokonce jako den „trýznění duší“ a „očisty od hříchu“ (Lv 16:29-34; 23:27-32; Nu 29:7). Ve svém okolí vyhledáváme přátele i nepřátele a snažíme se je odprosit za vše špatné, co jsme jim v uplynulém roce provedli. Talmud na mnohých místech vypráví o velikosti těch, kteří uměli odpouštět a naopak člověk, který je upřímně prošen o odpuštění a prosbu nepřijme, je chápán jako veliký hříšník. V 16. kapitole Třetí knihy Mojžíšovy čteme: „V tento den za vás Hospodin vykoná smírčí obřady a očistí vás ode všech vašich hříchů. Budete před ním čistí.“ Tato slova Tóry se vztahují na všechna provinění, kterých jsme se my, lidé, dopustili vůči Hospodinu. Aby Hospodin přijal naše modlitby, stačí, aby se člověk upřímně kál. Avšak, jak učí židovská tradice, hříchy, kterých se člověk dopustil vůči svému bližnímu, Hospodin promine pouze s jednou podmínkou: ten, kdo svému bližnímu uškodil, musí u něj nejprve dosáhnout prominutí svého provinění. Pokud se mu to podaří, cesta k zápisu do Knihy života je mu otevřena.
Stojí ráj za trýznění duše a těla?
Je mi s podivem, kolik lidí se chce do ráje, odkud jsme byli vyhnáni, vrátit. Nejen židovské, ale všechna ostatní náboženství jim kladou při vstupu do něj mnohé podmínky, příkazy a zákazy. Na závěr, mi dovolte, kacířskou otázku: „Stojí ten život ráji vůbec za to se jimi trýznit“? Otázka přímo hamletovská!
Vít Klíma
Mladí, přijeďte pomoci osídlit Gázu
Škarohlídi tvrdí, že Izrael za nepřiměřenou odvetu v Gáze tvrdě zaplatí. Částečně určitě ano, ale na druhé straně se stane přitažlivější pro naši mládež. Mládež z různých zemí, která dobrovolně přijde svému státu na pomoc!
Vít Klíma
Propluje či nepropluje EU mezi Scyllou a Charybdou?
Evropa dnes proplouvá mezi vnitřními sociálními otřesy a další vlnou migrace. Specifikou této migrační vlny je, že migrantům nejde ani tak o „dobré bydlo“, jako primárně potrestat nás, Evropany za naši věrolomnost.
Vít Klíma
Přesídlí část Palestinců do provincie Al – Anbar?
Bylo, nebylo, jednoho krásného dne přijeli do Izraele jednat zástupci provincie Al – Anbar. Bez mučení přiznávám, že jsem zpočátku vůbec nevěděl, že taková provincie vůbec existuje. Pojďme si ji nejprve představit ...
Vít Klíma
S Izraelci je lepší obchodovat, než válčit
Chcete-li v Izraeli postavit průplav mezinárodního významu, pak musí být maximálně bezpečný. Izrael se tak - za každou cenu - musí zbavit teroristů, a to i za pomoci svých arabských spojenců.
Vít Klíma
Ukrajina a Hamás nás stáhnou ke dnu
V určitém stádiu životnosti domu se musíme smířit s tím, že se jej už nevyplatí opravit, ale výhodnější je postavit nový. Platí to i o českém státu, který války stáhnou ke dnu.
Vít Klíma
Teroristé kupují zbraně na Darknet (u)
Největší evropský černý trh se zbraněmi existuje ve Východní Evropě. Konkrétně na Ukrajině, v Rumunsku, Bulharsku, Polsku a na Balkáně. Evropští Židé jej musí dobře znát, aby Věděli, jakým zbraním budou muset čelit.
Vít Klíma
Čím se ozbrojit, abychom se teroristům mohli ubránit
Včera jsme si zdůvodnili, proč bychom se měli preventivně ozbrojit. Dnes hledejme odpověď na otázku čím, jakými zbraněmi. Nabízím inspiraci u izraelské domobrany.
Vít Klíma
Hadovi musíte useknout hlavu včas!
Hadem, kterému je potřeba co nejrychleji useknout hlavu je zejména Hamás a Hizballáh. Znamená to nejprve je odříznout od jejich donátorů, a proto izraelský kabinet, spolu s Američany, uvažuje i o preventivním úderu na Írán.
Vít Klíma
Glosa: hrozí nám druhé ropné embargo?
Izrael, v Jom-Kipurské válce proti koalici arabských států vedených Egyptem a Sýrií, slavně zvítězil. Naštvaná Organizace arabských zemí vyvážejících ropu vyhlásila na oplátku ropné embargo proti zemím podporujícím Izrael.
Vít Klíma
Hamás začíná prohrávat
Výzkumníci ze Stratforu a RAND Corp. došli k závěru, že vstup Izraele do pásma Gázy je - ze strany Hamásu - předem připravená past. Hamás s ní neuspěl, protože svět, v čele s velmocemi, válčit nechce.
Vít Klíma
Palestinci, Černý Petr v rukách Izraele
Povstání Hamásu mělo zřejmě dva základní cíle: osvobození vězněných Palestinců z izraelských věznic (formou výměny zajatců) a vrácení myšlenky vzniku Palestinského státu zpět do hry.
Vít Klíma
Řešení ukrajinského konfliktu není složité
"Rusové z Ukrajiny odejdou a Západ do ní nevkročí" je řešením, které prosazuje Čína, Indie, JAR, Saudská Arábie a další vlivné země. Konec konců takovéto řešení by prospělo i Slovanům samým.
Vít Klíma
Porážka Ukrajiny může ohrozit samu existenci ČR
Češi jdou v novodobé historii od porážky k porážce. A co když se i sázka na vítězství Ukrajiny ukáže jako prohraná! Máme pro tento případ připravený nějaký „plán do deště“?
Vít Klíma
Velmoci si (českých) lokajů neváží a vážit nebudou
Vesměs lokajské repliky k mému včerejšímu příspěvku mne donutili zamyslet se nad problémem českého lokajství, což je zřejmě náš negativní národní rys.
Vít Klíma
USA chybí páka, jak Rusy posadit za jednací stůl, mír jen tak nebude
Američané, stejně jako Češi mají rádi pohádky s dobrým koncem. Očekávají, že po porážce Ruska bude následovat jednání o mírové smlouvě ze „silové“ pozice jasného vítěze.
Vít Klíma
Nechoď Vašku s pány … (na Ukrajinu)
Sypu si popel na hlavu za to, že jsem včera popletl irácké války vedené Georgem Bushem starším a mladším, za což mě čtenáři oprávněně kritizovali a publikuji opravenou verzi. Děkuji laskavým čtenářům za pochopení.
Vít Klíma
Novoroční přání: nechci žít ve vazalském státě!
Židé se Západními kořeny jsou jak kanárci v dole - obávají se, že vítězství Ukrajinců vrátí Českou republiku zpět do náruče Východu, jen s tím rozdílem, že - místo Rusů - nám budou vládnout Poláci s Ukrajinci.
Vít Klíma
Ukrajinu nejspíš čeká osud Kartága
Ve vítězství Ukrajinců jsem, na rozdíl naší vlády, nikdy moc nevěřil. Moje analýza a prognóza ukazovala spíše na její následování osudu Kartága. Carthago delenda est /„Kartágo musí být zničeno“!
Vít Klíma
III. Skončí ukrajinská válka obdobou Daytonské mírové dohody?
Proces découplée (oddělování) Východu od Západu nutně skončí tím, že mezi nimi budou vytýčeny nové hranice. Můj odhad: stane se jimi řeka Dněpr! Váš tip?
Vít Klíma
II. Mistr Sun: taktika „Zlatého mostu“ (a ukrajinský konflikt)
Cicero prohlásil, že „nespravedlivý mír je pořád lepší, než spravedlivá válka.“ Dilema pro dnešní vedení Ukrajiny: uzavřít s Ruskem „špinavý mír“, nebo pokračovat ve spravedlivé válce?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 229
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 897x